Unijazz – sdružení pro podporu kulturních aktivit je možné charakterizovat různými způsoby, je i možné vyjmenovat množství akcí – festivalů, koncertů, výstav, čtení, projekcí, poslechových pořadů, přednášek a besed… – které od svého vzniku v roce 1987 uspořádal nebo zaštítil. Nicméně důležitější než nějaké sumarizující přehledy je neuvěřitelná schopnost všech lidí pohybujících se v Unijazzu vytvořit kolem sebe jedinečné prostředí a shromáždit kreativní osobnosti nejrůznějšího typu a zaměření. Vzpomínky jsou nakonec nejsilnější ve vědomí společně sdílené atmosféry.
Jakýsi sice nedefinovaný, nicméně intenzivně prožívaný pocit společenství byl i východiskem této exteriérové výstavy. Ta sice reaguje na současnou nemožnost potkávat se uvnitř výstavních síní či klubových prostor, ale která bez ohledu na to představuje setkání výjimečných osobností. Jednotlivé autory, kteří zde prezentují své práce, nespojuje žádný shodný světonázor, zpracovávané téma, výtvarný či vizuální styl, není to jedna generace – naopak, je to pestrá komunita tvůrců, kteří za posledních několik let či desetiletí s Unijazzem spolupracovali. Vědomě jsme použili slovo tvůrců a ne výtvarníků, protože většina participujících autorů je „renesančních“, jsou to hudebníci, literáti, organizátoři. Výtvarná činnost může a nemusí být tím hlavním, čím se dotyčný či dotyčná vystavující zabývá, ale která nedílně patří k jejich osobnosti.
Záměrem výstavy bylo primárně představit skvělé autory, kteří nějak patří k Unijazzu. Po shromáždění celé kolekce (autoři byli osloveni s prosbou o poskytnutí jednoho svého díla, vhodného k vytištění a vystavení ve venkovním prostředí) vyplynulo i několik pojítek – humor, nadhled, intelekt, pozitivní vidění světa a něco, co se špatně popisuje, snad jakási víra, že věci se nakonec budou ubírat dobrým směrem.
Helena Musilová
kurátorka výstav a spolupracovnice Unijazzu
Výstavu je možno vidět u klubu Kaštan – scéna Unijazzu, Bělohorská 201/150, Praha 6 – Břevnov
Marek Brodský
(*1959)
Malíř, ilustrátor, příležitostný herec, a v minulosti i animátor, hudebník a publicista. O výtvarnou stránku se staral už v kapele Nahoru po schodišti dolů band, kterou spoluzaložil, bubnoval v ní, nahrál s ní pět alb, a byl i autorem většiny jejích textů v letech 1983-2005. Spolu s publicistou Ondřejem Bezrem je spoluautorem knižního rozhovoru Celý to mám v mlze (2003), a v roce 2009 mu knižně vyšel soubor písňových textů Zdrhám, zdrhám. Ilustroval několik knih, věnoval se i animovaným reklamám, užité grafice a tvorbě plakátů, v současnosti hlavně maluje. Jeho tvorba je charakteristická sklony k černému humoru a grotesce, a typické jsou pro něj obrazy s tématikou koček a hřbitovů.
Vystavené dílo: Kočičí skupináč na krchově
www.facebook.com/Marek-Brodský
Vendula Chalánková
(*1981)
Vystudovala Střední pedagogickou školu v Přerově, poté Fakultu výtvarných umění v Brně (ateliéry Environmentu, Vladimíra Merty, Mariána Pally, stáže v několika výtvarných ateliérech)
Vendula je pozoruhodná výtvarnice s velkým talentem a jedinečným smyslem pro humor – kreslí komiksy, ilustruje, vytváří instalace a drobné objekty; pod značkou Zvrhlý vkus prodávala předměty denní potřeby, brože, nášivky a náušnice… Známé a oceňované jsou její vizuální interpretace osoby a děl Leoše Janáčka.
Autorka vychází z okolního dění, s cynismem a humorem reaguje na každodenní rituály a ustálená klišé, pracuje s trapností, banalitou a stereotypy – v komiksových stripech a instalacích jsou tak trapné situace ještě trapnější, banální výjevy ještě banálnější a stereotypní situace ještě nudnější.
Vendula má rozpoznatelný, zdánlivě naivní, velmi stylizovaný, zářivě barevný výtvarný projev, který je milý (téměř roztomilý) na první pohled, ovšem na ten druhý (význam rozpoznávající) dokáže radikálně šokovat.
http://vendulachalankova.cz
Michal Cihlář
(*1960)
Výtvarník, který se kromě volné grafiky, prováděné téměř výhradně technikou vícebarevného nebo kolorovaného linorytu, zabývá i kolážemi, ilustrací, fotografií, návrhy tapet, papírovou plastikou a známkovou tvorbou. Je manželem sochařky a malířky Veroniky Richterové. Spoluinicioval založení muzea Andy Warhola v Medzilaborcích, a byl i spoluautorem jeho české monografie. V letech 1992-1996 byl redaktorem velkoformátového časopisu RAUT, založeného Alešem Najbrtem. Jeho práce znají i čtenáři Kulturního magazínu UNI, pro který vytvořil několik autorských obálek, a v letech 1997-2006 vytvářel kompletní grafický design pro pražskou ZOO. Byl oceněn prestižní Cenou Vladimíra Boudníka (2002) a také byl jediným českým autorem, který byl na přelomu let 1999 a 2000 zařazen na zatím největší výstavu světového linorytu v nizozemském Cobra Museu.
Vystavený obraz: Smrt, 15barevný linoryt, 4,8×7,9 cm, 1994
www.gallery.cz/gallery/cz/michal-cihlar
Viktor Karlík
(*1962)
Malíř, grafik, autor plastik a objektů. Je považován za nejvýraznějšího výtvarníka tzv. druhé generace českého undergroundu, a s tehdejšími souputníky také v roce 1985 (pod původním názvem Jednou nohou) spoluzaložil Revolver Revue, kde působí jako grafik a redaktor dodnes. Před rokem 1989 pracoval jako restaurátor, a podílel se na řadě samizdatových a neoficiálních kulturních aktivit, v roce 1990 stál u zrodu týdeníku Respekt, pro který vytvořil i jeho logo. Je autorem Ceny Revolver Revue, bronzové pamětní desky Mejly Hlavsy (2005) a bronzových cen Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava. Graficky upravil řadu publikací, některé z nich i ilustroval, a získal za ně řadu ocenění včetně Grafiky roku 2000 nebo Nejkrásnější české knihy roku 2004. Těžištěm jeho práce je volná tvorba, jejíž značná část je spojena s pražskou čtvrtí Smíchov.
Vystavený objekt: Knižní krematorium, 2016-2017, železo, v. 188, foto Ondřej Přibyl
www.viktorkarlik.cz
Magda Roztočilová
(*1989)
Narozena v Boskovicích, žije a působí v Praze, členka spolku výtvarných umělců a designérů Prám
Vystudovala Střední školu umění a designu v Brně (obor malba), Akademii výtvarných umění (ateliér Socha, Jaroslav Róna, stáže v malířských ateliérech).
Magdalena patří k nejzajímavějším autorkám mladé generace na české výtvarné scéně, věnuje se soše, prostorovým instalacím, plastikám ve veřejném prostoru, vytváří malby a kresby; profiluje se zejména jako výrazná figurativní sochařka, která s obrovskou energií a tvůrčí invencí zkoumá a využívá různé materiály, techniky a možnosti, které současné umění nabízí. V současnosti je známá jako autorka někdy bizarních či fantaskních stvoření, nesoucích atributy lidských tvorů propojených s nereálnými amorfními tvary. Zhmotňují se ve zvláštní postavy, vycházejících ze vzpomínek, kdysi prožitých pocitů, či neznámé budoucnosti.
Magdalena pochází z Boskovic a před několika lety se zapojila mezi lidi, kteří připravují festival Boskovice, což ji velmi rychle včlenilo mezi „unijazzí“ výtvarníky.
www.instagram.com/magdalenaroztocilova
